SVĚTLO UVNITŘ (12.9.2008)
Zdravím!
Energie se během posledních pár týdnů moc nezměnily, takže ačkoliv toho není moc ke sdělení, podivným způsobem vlastně je.
Stále jsme ve stádiu, kdy jsme jsme se odpojili od jedné “zásuvky“ a naše zástrčky visí ve vzduchu, než je zapojíme do zásuvky nové... ale nová zásuvka se objevuje v záblescích zvláštním a někdy nenápadným způsobem. Opravdu vzrušující doba. Zatímco jsme ve stavu odpojení, připravujeme se a v rámci přípravy znovu-spojujeme. Připravujeme se na úplně novou verzi nás samých ve zcela nové roli či na nový aspekt role stávající.
Být odpojen tedy znamená, že věci jsou v klidu, zatímco my klesáme na dno, než se vším znovu začneme. Když se nic neděje, někdy se může zdát, že toho více odchází než přichází - ale to se změní, jakmile se znovu zapojíme. Vše je možná klidné navenek, ne však uvnitř!
Během tohoto přípravného období jsme dostali příležitost otevřít se většímu množství Světla a ztělesnit je. Po ukončení tohoto stádia pak začneme v záblescích vnímat zcela nové kontakty.
Můžete se náhle cítit, bez zjevného důvodu, velice posílení. Můžete vnímat, že jste zaujali stanovisko. Můžete se cítit připraveni propustit cokoliv ze starých záležitostí, které se obepnuly okolo vás nebo že jste třeba jednali mimo rámec zdvořilosti. Můžete mít pocit, jako byste vyšším způsobem splnili svůj úkol, ale byli jste jediní, a nyní musíte popojít dál... připraveni se kompletně odpojit od jakýchkoliv energií, které existovaly v jiném prostoru než vy. Můžete cítit, že je načase jít svou cestou.
Někdo má sny o nabytí síly, o připojení se znovu k něčemu novému, pevnému a odpovídajícímu vyššímu řádu, a jiní nacházení novou sílu k vymezení vlastních hranic. Minulý rok a půl byly pro mnohé náročné, ale konečně se máme znovu napojit na něco, co jsme po dlouhou dobu nepocítili... a bude to ještě lepší, než cokoliv, co jsme doposud poznali.
Můžeme vnímat záblesky toho, že jste znovu silní, neboť během odpojení se lze odpojit i od našich opravdových a skutečných Já, protože se pohybujeme k čistěji a výše vibrující verzi nás samých. Mohlo by to v nás vyvolat pocity slabosti, křehkosti, jako bychom se ztratili, plačtivost a ustrašenost, ale jen dočasně. Mně to připomíná zákrok při transplantaci srdce, kdy se staré srdce odstraní a všechna pacientova krev je odsáta, než je implantováno srdce nové.
Navíc, v průběhu minulých měsíců došlo k velkému posunu, ač se nezdálo, že by se toho moc událo. Tento posun přímo souvisí s následujícími událostmi a všechno to má co do činění s opětovným navázáním spojení s novou a odlišnou energií. Během minulých měsíců jsme byli odstranění ze starého, bylo nám zabráněno to jakkoliv udržovat při životě, a nyní jsme snad v úplně novém prostoru. Náhle byly ukončeny naše staré role, v nichž jsme udržovali Světlo pro celou planetu. Což mohlo způsobit zmatek, neboť během chvíle se změnil ten, kým jsme odedávna byli... ale stále se vyvíjíme. Již jsme v tom nemuseli pokračovat, jelikož jsme zakončili jednu velice důležitou fázi.
V dobách minulých energie bombardovaly planetu, a tím způsobovaly časté posuny. Postupem času jsme natolik tolik pokročili v procesu našeho duchovního vývoje, že vyšší vibrace přicházející z vnějšku začaly slábnout a ustupovat, co do frekvence a doby trvání. Proto se ony fáze “vše tak dobře pokračuje!“ a “je tu tolik Světla!“ staly vzácnějšími a vzdálily se dále od sebe.
Nicméně existuje dobrý důvod pro tento zdánlivý nedostatek Světla a přítomnost “temnoty“. Nyní ztělesňujeme mnohem více Světla. Díky tomu nemusí přícházet z vnějšku. Můžeme si tedy myslet, že nikdy více nenastanou velké fáze Světlem naplněné lehkosti a nádhery, jaké jsme zažívali v minulosti, protože je nevidíme tak, jak jsme je byli zvyklí vidět. Ve skutečnosti jde o to, že nyní potřebujeme nést míč... sami. Váhy se překlopily.... Jsme Světlem více, než kdy předtím. Existuje stále to stejné množství Světla, jen je teď poněkud jinak rozdělováno, neboť je uvnitř nás na vyšší úrovni.
Tímto se velmi zvláštním způsobem uvolňujeme z celku... kdy celkem jsou vnější energie vesmíru či Zdroje, stejně jako jsou celkem staré energie z předcházejících stvoření na planetě. A ano, samozřejmě stále jsme a vždy budeme spojeni se Zdrojem, jen nyní budeme řídit a spravovat naši energii vyššími a neobvyklými způsoby. Budeme zjišťovat, že náš současný způsob využívání energie začíná být trochu jiný. Čili budeme potřebovat řídit energii skrze nás novým způsobem a budeme vedeni a spojováni s těmito jinými cestami, aniž bychom na vědomé úrovni museli vědět, jak na to. Pak jsme zkoušku zvládli.
Jsme touto cestou podporováni v dělání věcí, které dělat chceme. Což znamená, že spojování se s vnějšími energiemi Zdroje, jak jsme možná činili v minulosti za účelem napojení na “proud“ či nalezení našeho směřování či cesty, již zdaleka není tak nezbytné. “O čem to, Karen, mluvíš?“ Řekněme, například, že se potřebujeme rozhodnout. V minulosti jsme se mohli rozhlížet po nějakém “znamení“ nebo jsme čekali, že budeme vedeni vyšší energií Zdroje, anebo jsme Světlo hledali mimo nás. Teď si můžeme vybrat, co chceme, a poté to uvést v činnost. Je to pouze na nás. Neexistuje žádné dobře či špatně nebo snad dozor shůry, jediné současné vedení je, “že je to na nás“. Zasloužili jsme si to. Znovu se spojujeme, ale spojujeme se znovu s námi samotnými... naším skutečným, pravým a světlem naplněným Já.
Ale též se propojujeme s novým celkem, zatímco se uvolňujeme od starého a hutněji vibrujícího celku minulosti. Nový celek sestává z čistších energií... a, což je ještě důležitější, zahrnuje nás. Spojujeme se tedy se sebou samými a též jeden s druhým. Nyní jde již mnohem víc o nás.
Jakmile propustíme “starý celek“, začneme se učit rozlišovat a vymezovat hranice. Ačkoliv se stále může mnoho rozličných energií snažit proniknout do našich životních prostorů, budeme s nimi komunikovat novým a lepším způsobem. To proto, že nadále s nimi nejsme propojeni postaru. Máme větší nadhled a jednoduše umíme vidět lásku v každé situaci, jelikož víme, že ne úplně vše se nás týká. Nemusíme s nimi již více “pracovat“ nebo dokonce zkoušet být jejich součástí. Nejsme již propojeni a můžeme je nyní pozorovat, víme, že se nás netýkají, a snad je i uvidíme z láskyplného hlediska.
Chystají se báječné věci, ale všechny mají vztah k tomu, jak budeme zvládat či interpretovat naše každodenní zážitky. Není třeba, abychom čekali na příchod lepších časů, neboť - jako vždy - každý den přináší své dary a krásy, jen kdybychom se lépe podívali. Lepší časy tedy přijdou naším prostřednictvím. Jsme tak mnohem silnější, než kdy předtím. Ano, možná jsme využili toto vědění a tyto principy v minulosti, ale mezitím došlo k ohromnému posunu a věci se v tomto směru změnily.
Blíží se k nám rovnodennost 22. září a stejné je to i s naším posunem a spojováním na nové. To jasnější a lepší bude záviset na jednom každém z nás, nyní více než dříve, jelikož jsme hlavními tvůrci. Spojení s našimi vášněmi, s naším skutečným a opravdovým Já, s tím, co v nás vyvolává báječné pocity, a s našimi dobrými a výjimečnými přáteli, to jsou základní způsoby, jak navázat kontakt s větším množstvím Světla. A to, že víme, kým opravdu a skutečně jsme, zatímco přinášíme tento dar naší planetě, nás automaticky vede k velkému a úctyhodnému osvícení.
Od 15.9. do 25.9. budu trávit čas se svými vnoučaty v Severní Karolině. Nemám tam přístup na internet, abych mohla na webové stránky vložit nový zpravodaj o dopadajících energiích, takže se ho dočkáte až po 25.9. /pokud, samozřejmě, nebudu mít nějaké ohromně vzrušující novinky ještě před svým odjezdem 15.9.!/
Jako vždy, mnoho lásky vám všem...
S přáním nebe ve vašem srdci, hvězdného svitu ve vaší duši a zázraků ve vašem životě v těchto zázračných časech...
Do příště...
KAREN
(z angl.originálu přeložila Lucka K.)